17 všesokolských sletů ve světle historie - 3. díl
Foto: Pohlednice z IX. všesokolského sletu -
cvičení žen 1932
Příprava IX. všesokolského sletu v roce 1932 je už významným způsobem poznamenána Velkou
hospodářskou krizí. Letní olympijské hry konané v témže roce v Los Angeles jsou co účasti spíše "chudým
příbuzným" v porovnáním s těmi předchozími (Amsterodam 1928) Na významu získává konkurenční
Dělnická tělovýchovná jednota ideologicky podporovaná zejména komunistickou stranou, Sokol je ovšem
době první republiky stále protěžovanou, mocnou, lobistickou organizací. Řadoví sokolové ovšem také
trochu zpohodlněli, nechuť budí hlavně ideová školení. Na pozadí těchto tehdejších okolností je pro účely
sletu velkoryse přebudován strahovský stadion na kapacitu 180 000 diváků. Jsou opět pořádány masové
předsletové zimní a jarní sportovní soutěže, jakož i velké množství akcí kulturních. Reportér Josef Laufer
zprostředkovává vstupy na živá sletová vystoupení na rozhlasových vlnách. Celkovému triumfu sokolské
myšlenky opět nezastupitelně vévodí všudypřítomná autorita T.G. Masaryka…
X. všesokolský slet se uskutečnil v hektické době roku 1938. V době, kdy nacistické Německo a jeho
propaganda činí z "české otázky" celosvětový problém a manévruje Československo do totální politické
izolace. Evropa je bezradná, jak zabránit válce. V roce 1936 proběhne v Berlíně Hitlerem ideologicky
zneužitá olympiáda (zlatá pro sokola Aloise Hudce za cvičení na kruzích), mnozí sokolové již také podléhají
nenávistné antisemitské kampani. V září 1937 umírá Masaryk, v březnu 1938 anektuje Hitler Rakousko a
v dubnu Konrád Henlein formuluje na Karlovarském sjezdu svoje vyděračské požadavky. V květnu je
dokonce vyhlášena částečná mobilizace československé armády. Za těchto vypjatých okolností se koncem
června 1938 sjíždí do Prahy na 350 000 cvičenců, aby společně se dvěma miliony diváků manifestovali svoje
odhodlání bránit republiku. Symbolem tohoto odhodlání bylo vystoupení 30 000 mužů ve skladně Přísaha
republice. Po olympijském vzoru se koná předsletová štafeta. Sletový oheň nese 100 000 účastníků od
Dolního Dvořiště po Jablunkov, od Aše až po zakarpatskou Jasinu… Svoje prostná cvičí 16 000 žen, po nich
následuje již zmíněná skladba mužů podmalovaná husitským chorálem Kdož sú boží bojovníci a uzavřená
skutečnou přísahou. Následující den vzdává sokolstvo z celého světa na třetím hradním nádvoří hold
prezidentu Benešovi. Nejnáročnější skladbu pak na ploše předvede 29 000 žen. 5. července vystupují
zahraniční sokolové. Závěrečný průvod Prahou se koná 6. července ve výroční den upálení mistra Jana Husa.
Mrazí při pohledu na rakouské sokoly, kteří za policejního dohledu defilují s vlajkami s hákovým křížem.
Ještě nikdy na sletu nedostala tolik prostoru armáda. Velmi výmluvné bylo vystoupení jihoslovanských a
rumunských vojáků. Předvedlo se i letectvo. Slet byl poté slavnostně zakončen rumunskou, jihoslovanskou
a českou hymnou… Důsledky Mnichovské dohody (30.9.1938) jsou tragické. Z pohraničí prchají tisíce Čechů
do okleštěné Druhé republiky. Sokolové se ihned zapojují do péče o tyto uprchlíky. Na Slovensku zatím sílí
odpor ke všemu československému, sokolské hnutí není výjimkou. V prosinci je Sokol na Slovensku úředně
rozpuštěn a jeho majetek propadá Hlinkově gardě. 15. března 1939 Druhá republika po 167 dnech svého
trvání zaniká, je vyhlášen Protektorát Čechy a Morava a už na konci jara se o sokolské špičky začíná zajímat
gestapo. V září začíná "preventivní zatýkání" představitelů veřejného života včetně sokolských funkcionářů.
Šrouby jsou stále víc a víc utahovány, až je 12. dubna 1941 německou okupační správou činnost Sokola
úplně zastavena. O půl roku později je na základě rozhodnutí nového říšského protektora R. Heydrycha
zatčeno dalších 1500 představitelů Sokola, z nichž většina putuje do Terezína a následně do Osvětimi.
Sokolský majetek je konfiskován. Teror se následně stupňuje v polovině roku 1942 po atentátu na R.H.
Nastává tříleté období všeobecného útlumu společenského života…
Pokračování příště.
Zdroje: Wikipedia, časopis Sokol.
Autor: Pavel Šťastný